Labstelle
Skromnost se snoubí s dokonalostí.
Návštěva restaurace, která nekřičí, ale šeptá. A tím říká všechno.
Kdo vstoupí do Labstelle, nechá hluk města za sebou. Zde, v klidném vnitřním dvoře vídeňského centra, se zdá, že čas plyne jinak. Pomaleji. Uvážlivěji. Jako hluboký nádech. Člověk okamžitě cítí: Toto místo nemá nic společného s show. A všechno s podstatou.
Prostor pro redukci a relevanci.
Architektura Labstelle mluví stejným jazykem jako kuchyně: redukce na to podstatné. Dřevo, kámen, jasné linie. Estetika není určena pro Instagram, ale pro lidi, kteří chtějí cítit, co s nimi prostor dělá. Tady se nesedí. Člověk je přijat.
V kuchyni: Matthias Hausburg, kuchař, který nehledá pódium – ale zaslouží si ho. Jeho jídla jsou tiché kompozice. A přesto tak přítomné, že si je člověk pamatuje ještě hodiny poté. Nejen jako chuť. Ale jako postoj.
Jehněčí | Batáty | Cizrna | Krvavý šťovík
od Matthias Hausburg
Vaření jako postoj, ne jako disciplína.
Regionalita zde není slib na jídelním lístku, ale žitá praxe. Nakládá se, fermentuje, udí, všechno inhouse, všechno ručně. Žádný produkt se nedostane do pasu náhodou.
„To, co servírujeme, má původ, myšlenku,
zdůvodnění“, říká Hausburg. A to je znát.
Talíře jsou redukované, ale nikdy minimalistické. Vyprávějí příběhy – o farmách v Dolním Rakousku, o zapomenutých odrůdách, o vůni rajčete, které má sezónu jen čtyři týdny.
A uprostřed: Micro Greens od Herbeus.
Nikdy nejsou v centru pozornosti – a přesto jsou zásadní. Greens od Herbeus slouží jako strukturující, chuťové a optické pojivo. Jednou citronově ostré, jednou hořké a tmavě zelené, jednou nasládlé a oříškové. Dávají akcenty tam, kde ostatní vidí jen dekoraci. Je to tato jemná senzorika, která je činí tak cennými – a která se hodí k filozofii Labstelle jako ručně vyrobený kámen do mozaiky.
